Řez květů

Rostliny určené pro řez květů se musí zásadně pěstovat z velkých, květuschopných hlíz. I když mečíky často vykvétají také z menších hlíz, nevytvářejí pak dostatečně vyvinutá a hodnotná květenství. Rovněž je-li třeba vypěstovat kvalitní hlízy pro další rok, je nepřípustný řez květů na slabších rostlinách. Je nutno mít na zřeteli, že řez květů rostlinu ochuzuje o část asimilační plochy v době, kdy nová hlíza není ještě zdaleka vyvinutá. U porostů, které slouží výhradně k vyprodukování řezaných květů, není nutné brát při řezání ohledy na rostliny. Málokterý zahrádkář si však může dovolit každoročně opakovaný nákup nových hlíz mečíků Při pěstování se proto snaží získat nejen kvalitní květenství, ale i hlízy pro další rok. V tomto ohledu je kromě dodržování popsaných agrotechnických opatření velmi důležitý i správný řez květů.

Květenství mečíků se řeže v době, kdy na rostlině vykvétá první nejspodnější květ. S ohledem na přepravu a trvanlivost květů se pro obchodní účely řežou klasy pouze s vybarvenými čtyřmi spodními poupaty ještě před rozvitím prvního květu. Takto řezané květy ve váze spolehlivě vykvétají a poskytují dokonalý a trvanlivý dekorační materiál.

Barevné odstíny květů vykvetlých ve váze jsou poněkud světlejší než u květů rozkvetlých na rostlině. Květenství mečíků však působí nejdekorativněji právě v době nakvétání nejspodnějších poupat.

Proto je zbytečné se o tento efekt připravovat. V horkých letních dnech bývají navíc rozvíjející se květy často popáleny intenzivním slunečním zářením, čímž se celý klas znehodnocuje. Při odřezání květního klasu před rozvitím se sice vývin květů zpomaluje, ale nehrozí nebezpečí jejich poškození.

Mečíky se řežou pokud možno ráno, kdy jsou dostatečně pevné a svěží. V době řezu květů nesmějí rostliny trpět nedostatkem půdní vláhy. Pokud rostliny, z nichž se řežou květy, mají vytvořit ještě květuschopnou novou hlízu pro další rok, je nutno řezat lodyhy bez listů. Zpravidla se nelze vyhnout uříznutí dvou nejhořejších lodyžních listů Ostatní, zejména hlízové listy, však musí zůstat na rostlině nepoškozené. Tuto zásadu lze při zahrádkářském pěstování mečíků považovat za nejdůležitější a nejvíce opomíjenou. Rostlina zbavená větší části asimilační plochy je silně oslabena, nové hlízy zůstávají malé, špatně vyvinuté a v průběhu dalších pěstování snadno podléhají infekci chorobami.

Květenství odkvetlá na rostlině se při dokvétání odstraňují prostým odlomením bezprostředně pod prvním, nejspodnějším květem. Odkvetlé květy nejenže působí neesteticky, ale hlavně tvoří semena, která se vyvíjejí na úkor růstu nové hlízy.

Semena tvoří téměř všechny odrůdy zahradních mečíků. Poněvadž jde ve všech případech o mnohonásobné křížence, potomstvo vzniklé ze semen jedné rostliny je silně variabilní v barvě květů i stavbě květenství a přitom většina semenáčů je podprůměrné kvality. Proto generativní způsob množení se používá jen při získávání nových šlechtěnců a odrůd. Rostliny vypěstované ze semen vykvétají při dobré kultivaci zpravidla již druhým rokem po výsevu. Semena se vysévají na jaře.