Ochranná opatření během vegetace

Vysadí-li se zdraví a správně ošetřené hlízy na nový pozemek, je výskyt chorob během vegetace nepatrný. Sázejí-li se však nemocné hlízy, projeví se první příznaky hned po vzcházení žloutnutím špiček nebo zahníváním listových bází (Fusarium oxysporum, Stromatinia gladioli, Pseudomonas marginata). Rostliny jsou většinou zakrnělé, mají pokroucené listy a vzcházejí opožděně. Jakmile se v porostu objeví tyto příznaky, je třeba ihned provést negativní zdravotní výběry, tj. odstranit všechny rostliny s příznaky choroby, a to i s hlízou a okolní zeminou, neboť zárodky choroby se přenesou půdou během vegetace na ostatní zdravé hlízy. Je nutné nelítostně odstranit všechny rostliny s příznaky chorob nebo i jinak odchylné, i když jsou jen nepatrně poškozené.

Od června, a obzvlášť v období velkých veder, je neoddělitelným škůdcem třásněnka (Taeniothrips simplex). Zpočátku ji není vidět, protože saje v pochvách listů. Poškozuje přitom jak listy, tak poupata. Na listech se sání třásněnek projeví jako bílé stříbřité skvrny mezi nervaturou, kde je pletivo úplně vysáté. Poupata bývají silně poškozena, jsou na nich světlé, později hnědé až nekrolické skvrny, deformace a někdy rostliny ani nevykvetou.

Drobný, černý, čárkovitý hmyz je na rostlinách patrný až tehdy, když se objeví první květ. Potom však bývají květy přímo obaleny třásněnkami. Zahrádkáři a často i zahradníci zjistí poškození obvykle až pozdě a zdá se jim neuvěřitelné, že by je mohl způsobit tento drobný hmyz; často skvrny na květech a deformace mylně přičítají houbovým chorobám.

Boj s třásněnkami je obtížný. Rostliny je třeba chemicky ošetřovat hned při prvním zjištění výskytu třásněnky a postřiky opakovat. Dobře na ni účinkují všem dostupné přípravky Metation E 50 a Antuko. Vysokou účinnost má i Phosdrin E 24, lze jej však doporučit jen pro velkovýrobu, protože při jeho použití je nutné dodržet pravidlo pro práci s jedy. Ke všem těmto přípravkům se přidávají smáčedla, jako je Atrap nebo Citowett, pro lepší ulpívání  postřiku na listech.

Během vegetace se někdy na listech mečíků objevují různé světlé skvrny, které buď jako podélné proužky probíhají podél žilnatiny, nebo mají tvar více či méně jasných kroužků. U některých odrůd jsou i změny barev na květech. V posledních letech se rovněž častěji vyskytují na rostlinách nekrózy a deformace listů, někdy celých rostlin. Jsou to všechno příznaky virové infekce, jde o bílou proužkovitost mečíků (Cucumis virus 1 a Phaseolus virus 2), kroužkovitost mečíků (Nicotiana virus 12) nebo nekrózu mečíků (virus nekrózy tabáku). První dvě virózy jsou přenosné mšicemi, virus nekrózy tabáku se přenáší půdou. Často se na infikovaných rostlinách společně vyskytují příznaky bílé proužkovitosti a kroužkovitosti.

Rostliny s výraznými příznaky viróz se odstraní při negativních výběrech a během vegetace se porosty chrání chemickými postřiky proti přenašečům – mšicím. Většinou se používají stejné přípravky jako proti třásněnkám.

Otázka viróz u mečíků není dosud úplně jasná a na jejich výzkumu a identifikaci se pracuje intenzivně u nás i v zahraničí.

Ve druhé polovině vegetace, tj. v srpnu a září, se udržuje na rostlinách v noci zvýšená vlhkost, což vytváří dobré podmínky pro výskyt chorob způsobený houbou Botrytis gladiolorum , které se na listech projeví drobnými hnědými skvrnami.

Tato houba za příznivých podmínek, tj. při nadměrné vlhkosti a opožděné sklizni přechází z listů na hlízy, kde zpočátku způsobuje šedé vodnaté skvrny na horní straně hlízy, později celá hlízy podléhá srdéčkové hnilobě a nakonec střed hlízy vypadává. Velmi často se stává, že příznaky této choroby se nezjistí v počátečním stadiu, protože jsou zakryty slupkami. Teprve, když se hlízy čistí, objeví se, že jsou úplně změklé, porostlé bílým houbovým povlakem, popřípadě už s propadlými středy. Dokonce se hlízy napadené botrytidou zjara sázejí, aniž si toho kdo všimne. Proto je nutné koncem vegetace ošetřovat mečíky fungicidy. Nejlépe je střídat přípravky Perozin, Fundazol, Dithane M 45 a Kuprikol v předepsaných koncentracích.

Dalším faktorem prevence je včasná sklizeň. Rané odrůdy se sklízejí koncem září a pozdní začátkem října. Včasná sklizeň má nesmírně příznivý vliv na zdravotní stav hlíz. Často jeden nebo dva deštivé dny rozhodnou o zdravotním stavu sklízených hlíz. Pokud si pěstitelé rozmnožují vlastní materiál z korálů, mohou rostliny ponechat na zahrádkách o něco déle než rostliny z hlíz. Ve velkovýrobě je tomu právě naopak, z obavy před špatným počasím je třeba korále sklidit dříve, za sucha, neboť při deštích jsou velké ztráty a možnost infekce je mnohem větší. K technice sklizně je třeba podotknout, že ze zdravotního hlediska je velmi důležité ihned odstranit nať odlomením nad hlízou. Zabrání se tak přechodu infekce z listů na hlízu a zároveň se umožní přístup vzduchu k hlíze. Mezi slupkami bývá v tu dobu značná vlhkosti, velmi nebezpečná pro šíření všech druhů infekcí. Proto je zásadní chyby ponechávat při sklizni nad hlízou několik centimetrů natě (viz kapitola o sklizni a skladování).

Hned při sklizni mečíků lze někdy na hlízách objevit příznaky chorob. Například hluboké tmavohnědé skvrny se sklovitým povrchem a proděravělou slupkou jsou příznakem bakteriální hniloby způsobené baktérií Pseudomonas marginata.Je zajímavé, že i když se na nové pozemky vysází úplně zdravá sadba a je během vegetace značné sucho, přece se tato choroba vždy na hlízách vyskytne, třeba jen ve zcela malém měřítku. Slabá infekce se projeví jako drobné červenohnědé skvrny. Pokud se vysadí silně napadené hlízy a zjara je dlouhotrvající vlhko, projeví se tato choroba v porostu morkou hnilobou listů. Postupuje od báze vnitřních listů a pokračuje žloutnutím a vadnutím listů.

V jednotlivých případech lze vpadlé skvrny vyloupnout ihned po sklizni, a tím odstranit infekci. Proti bakteriální hnilobě neúčinkují mořidla určená proti houbovým chorobám; nejspolehlivější účinek mají dosud rtuťnatá mořidla; hlízy se půl hodiny máčejí v 0,5% roztoku rtuťnatého mořidla, např. Germisanu. V souvislosti s výskytem bakteriózy je důležité upozornit pěstitele na závislost mezi vnikáním infekce a mechanickým poškozením drátovci. Proti drátovcům se v minulosti doporučovalo zpravit do půdy přípravky na bázi HCH, např. Lidenal. Nyní je však snaha úplně omezit používání těchto přípravků a přejít na přípravky lidem méně škodlivé. Jednou z náhrad je např. Niran 10 G, který se zapravuje do půdy před výsadbou v dávce 30 – 40 kg/ha.