Vegetační cyklus mečíků

Základním orgánem mečíku je každoročně se obnovující hlíza, z jejíhož kořenového věnečku, umístěného na spodní straně, vyrůstají ihned po vysazení tenké a početné primární kořeny. Tyto kořeny slouží k upevnění vyvíjející se rostliny a k jejímu zásobování zejména vodou. Z pupenů založených stupnicovitě na hlíze vyrůstá jeden nebo více stonků. Nejdříve se však vyvíjejí 3 - 4 spodní listy, které jsou duté, většinou zůstávají v půdě a chrání další vyrůstající orgány. Pouze poslední ze spodních listů prorůstá několik centimetrů nad povrch půdy, což bývá podle povětrnostních podmínek za 10-20 dnů po výsadbě. Spodní listy končí brzy svou hlavní funkci, částečně odumírají a chrání novou hlízu, která se začíná vyvíjet nad starou hlízou již asi čtyřicátý den po výsadbě. Pouze poslední spodní list neodumírá a přetrvává na nové hlíze až do jejího úplného vyzrání

Živiny potřebné pro počáteční fáze růstu všech orgánů čerpá nová rostlina ze zásobních látek staré hlízy. Z bazální části spodních listů vyrůstá během vegetace další, tzv. Druhotný kořenový systém. Kořeny tohoto systému jsou podstatně silnější než primární kořeny staré hlízy. Nejdříve je to řepovitý kulový kořena a po něm další, vedlejší kořeny. Celý systém sekundárních kořenů, který se rozprostírá nad prvotními kořeny staré hlízy, zásobuje listy a nově se vyvíjející mladou hlízu. Doba vyrůstání druhotného kořenového systému je závislá na celkovém vývinu rostliny a spadá do období tvorby třetího hlízového listu.

Růst rostliny pokračuje vývinem 3 - 7hlízových listů, které se diferencovaly v pupenu na staré hlíze. Jsou to již normální, asimilující orgány. V bazální části hlízových listů rostliny ukládá asimiláty, z nichž se tvoří nová hlíza. V paždí každého z těchto listů se během léta na nové hlíze zakládá jeden pupen pro vegetaci v příštím roce. Teprve po řádném vyvinutí všech hlízových listů prorůstá jejich středem lodyha se 4 lodyžními listy. V paždí každého lodyžního listu se během vegetace zakládají květní pupeny. V důsledku terminální dominance bývá nejvíce vyživován pupen za nejvyšším listem a většinou vyrůstá jako hlavní květní stonek mečíku. Při jeho poškození přejímá funkci hlavního květenství nejbližší následující květní pupen.

U mnoha odrůd, zejména v některých letech, mohou vykvétat květenství z nižších pupenů i bez poškození hlavního klasu. Květenství z nejvyššího pupenu však bývá vždy nejsilnější a nejdříve vyvinuté. Květenství zbývajících tří nižších, označovaná jako postranní, jsou vždy slabší, mají menší počet drobnějších květů a rozkvétají o 10 až 3 dnů později. Vytváření vedlejších klasů spolu s hlavním klasem je dědičná a charakteristická vlastnost odrůdy. Suché a příliš teplé počasí pravděpodobně napomáhá rozvoji postranních klasů. Děje se to však na úkor vývinu hlavního květenství, které v takových létech bývá kratší a méně vyvinuté. Postranní květenství bývají většinou málo upotřebitelná; jsou vítána pouze tehdy, když v zahrádkách částečně prodlužují období kvetení některých odrůd. Estetická hodnota rostlin s postranními klasy není však vysoká. Při pěstování mečíků pro řez květů je tvorba postranních klasů nežádoucí.

Kromě druhotného kořenového systému vyrůstají během léta z bazální části spodních listů kratší stolony, na jejichž koncích se vyvíjejí zvláštní náhradní hlízy označované jako mečíkové korále nebo mečíkový brut. Počet korálů na jednotlivých silně kolísá, zejména v závislosti na odrůdě. Některé odrůdy vytvářejí pouze 2 až 5 korálů, u jiných se setkáváme až se čtyřiceti, šedesáti ba i dvěma sty korály. Počet korálů je značně závislý i na velikosti vysazené hlízy. Největší počet korálů zpravidla poskytují hlízy středních rozměrů. Závislost mezi velikostí matečné hlízy a počtem korálů je značně rozdílná u jednotlivých odrůd a nelze ji jednoznačně určit. Kromě toho i v jednotlivých letech kolísá množství založených a vyvinutých korálů. Jde pravděpodobně o zatím neprokazatelnou závislost na povětrnostních podmínkách a kultivaci.

Poměrně rozdílná velikost jednotlivých korálů je ovlivňována zejména odrůdovou příslušností. Některé druhy jsou typické svými obrovskými korály, u jiných dorůstají korály každoročně do průměrné velikosti. Důležité je však i stáří jednotlivých korálů. Na téže hlíze vyrůstají a narůstají korále během celého léta, a tudíž nejsou stejně vyspělé, ani vyzrálé.                                                                           

Za nejkvalitnější se považují nejstarší korále, které jsou také největší a nejvyspělejší. Růst korálů na hlíze však nepokračuje nikdy do nekonečna. Po dosažení určité fáze vyzrávaní přerušují korále spojení s matečnou hlízou a odpadávají od ní. Podobně jako u hlíz i vyzrávání korálů podporuje suché a teplé počasí během podzimu. Pro růst ne naopak příznivé chladnější a vlhčí počasí. Korále jsou základním materiálem pro vegetativní, zejména velkovýrobní rozmnožování mečíků, proto máme-li zájem o vypěstování mladého materiálu, musíme hlízy sklízet včas a velmi opatrně. Při sklizni totiž, zejména opožděné, zůstává část nejkvalitnějších korálů v půdě.

Počátkem září začínají biologické a asimilační pochody v mečíkové rostlině zvolna slábnout, což se projeví žloutnutím listů. Konec vegetace je závislý na ranosti odrůdy a vnějších vlivech, zejména na vlhkosti a teplotě, i na velikosti pěstovaných hlíz. Mladý materiál z korálů ukončuje většinou vegetaci o 10 – 20 dnů později než rostliny z velkých hlíz. V této době dozrávají na rostlinách ponechané semeníky, odumírají kořeny a hlíza prochází vegetačním stadiem vyzrávání. Stadium vyzrávání, signalizované žloutnutím rostlin, je nejvhodnější dobou pro sklizeň mečíků.

Základem úspěchu při každém pěstování mečíků je znalost vegetačního cyklu této rostliny a jejích specifických požadavků v jednotlivých fázích tohoto cyklu. Pokud rostliny nemají nezbytné agrotechnické podmínky přesně v kritických fázích vývinu, nelze předpokládat úspěšné pěstební výsledky. Pro tento účel jsou ve vegetačním cyklu zahrnuty jenom fáze vývinu mečíků od výsadby do sklizně. Sklizní hlíz však nekončí biologické pochody. V období skladování probíhají uvnitř i na povrchu hlízy mnohé změny, které vlastně jsou součástí vegetačního cyklu. Bez zdárného průběhu této skladovací fáze by hlízy nebyly schopny pokračovat v dalším životě. O podmínkách a požadavcích v tomto zdánlivě klidovém období hlíz bude pojednáno až v sekci o skladování.