Kořeny mečíku

Mečíková rostlina vytváří během vegetace dva kořenové systémy. Primární systém vyrůstá z kořenového věnečku (kořenového kruhu) staré hlízy ihned po výsadbě. K vývoji tohoto primárního systému je nutna pouze dostatečná relativní vlhkost prostředí a teplota kolem 10 °C. Proto při skladování ve vlhku se mohou kořeny na hlízách vyvíjet již během zimy. V půdě tyto kořeny rostou velmi rychle. Vyrůstají pravidelně po obvodu celého kořeného věnečku. Jsou husté, poměrně tenké, mírně rozvětvené a dosahují značné hloubky, 25-35 cm. Slouží převážně k zásobování staré hlízy vodou v prvních fázích vývinu rostliny. Maximálních rozměrů dosáhnou během 30 dnů po výsadbě. Pak se jejich růst zastavuje, a po dalších asi 30 dnech začínají zvolna odumírat.

Sekundární (druhotný) kořenový systém vyrůstá z bazální části spodních listů, tedy nad starou hlízou i nad primárním kořenovým systémem. Vývoj druhotného kořenového systému je závislý na celkovém vývoji rostliny. K diferenciaci kořenů tohoto systému dochází až při dosažení určité vývojové fáze celé rostliny. Tento kořenový systém tvoří nepravidelně rozmístěné silné kořeny, které se během růstu mnohonásobně větví. Celý tento kořenový systém je umístěn mělčeji než primární kořeny. Výživa a růst mladé hlízy jsou závislé na kořenech sekundárního systému.