Hlíza mečíku
Hlíza mečíku je základní zásobní vegetativní orgán. Morfologicky je to zkrácený zduřelý stonek, na jehož povrchu jsou stupnicovitě umístěny vegetační pupeny. Vnější, objemnější část hlízy je tvořena pletivy se zásobními látkami (škroby). Vnitřní část patrná na průřezu hlízy je složena z vodivých pletiv. Paprskovité cévy procházející vnějším zásobním pletivem spojují tuto vodivou část s pupeny na povrchu hlízy. Také kořeny vyrůstají z bazální vrstvy vodivého pletiva. Hlíza mečíku je jednoletá. Každoročně se obnovuje z nejvyššího vegetujícího pupenu mateřské vysázené hlízy. Nová hlíza vzniká nad matečnou hlízou zduřením bazálních částí hlízových listů, do kterých se během vegetace ukládají asimiláty ve formě zásobních látek. V paždí hlízových listů se během léta zakládají pupeny nové hlízy. Nejvyšší a nejsilnější z těchto pupenů je základem nové rostliny i hlízy v dalším vegetačním roce. V rané fázi vývinu nové hlízy jsou na jejím příčném průřezu patrny jednotlivé kroužky – doposud nesrostlé báze hlízových listů, které připomínají svým suknicovitým uspořádáním cibuli. Dospělá hlíza mečíku je již tvořena celistvou hmotou, na jejímž průřezu nejsou patrné báze jednotlivých listů, ze kterých hlíza vznikla.
Hlíza má zploštělý, většinou kruhovitý tvar. Je kryta vrstvou vláknitých roušek (nepravé slupky), které jsou pozůstatkem odumřelých spodních listů rostliny. Po odstranění této vrstvy jsou na hlíze viditelné odumřelé zbytky hlízových listů umístěné koncentricky nad sebou. V kruhových stopách po těchto litech jsou na hlíze založeny a zřetelně patrny vegetační pupeny pro příští rok.
Hlízy kulturních odrůd dorůstají v průměru 6 cm i více a dosahují váhy 80-100 g.
Na velikost a váhu nové hlízy má vliv jednak velikost staré matečné hlízy, ze které nová hlíza vznikla, jednak a zejména agrotechnické a klimatické podmínky během vegetace. Velikost hlíz závisí ovšem také i na odrůdové příslušnosti, poněvadž narůstání hlíz patří k charakteristickým znakům jednotlivých odrůd.
Hlízy zbavené slupek mají rozdílné zbarvení od bílé přes žlutou, růžovou až k temně purpurové. Barva hlízy většinou neodpovídá barvě květu. U některých odrůd barva hlízy není stabilní a kolísá v závislosti na velikosti hlíz a jejich vyzrálosti.